|
| Kursbuchstrecke (SŽ): | 225 |
| Streckenlänge: | 92,903 km |
| Spurweite: | 1435 mm (Normalspur) |
| Streckenklasse: | D4 |
| Stromsystem: | 25 kV 50 Hz ~ |
| Streckengeschwindigkeit: | 80 km/h |
|
|
|
von České Budějovice (vorm. KFJB)
|
|
|
von České Velenice (vorm. KFJB)
|
|
0,000
|
Veselí nad Lužnicí
|
|
|
nach Praha hl. n. (vorm. KFJB)
|
|
|
Řípec
|
|
7,654
|
Doňov
|
|
13,583
|
Kardašova Řečice
|
|
16,058
|
Mnich
|
|
19,572
|
Výh. Velký Ratmírov
|
|
22,626
|
Děbolín
|
|
|
Nežárka
|
|
26,830
|
Jindřichův Hradec
|
|
27,392
|
Schmalspurbahn von Jindřichův Hradec JHMD
|
|
|
Dreischienengleis 1435/760 mm
|
|
28,806
|
Odb. Dolní Skrýchov
|
|
|
Schmalspurbahn nach Obrataň (vorm. LB Neuhaus–Wobratain)
|
|
|
Silnice I/34
|
|
29,393
|
Odb. Kanclov
|
|
|
Schmalspurbahn nach Nová Bystřice (vorm. LB Neuhaus–Neubistritz)
|
|
31,551
|
Rodvínov
|
|
34,113
|
Jarošov nad Nežárkou
|
|
36,695
|
Bednárec
|
|
38,442
|
Výh. Kamenný Malíkov
|
|
41,813
|
Bednáreček
|
|
44,443
|
Popelín
|
|
47,824
|
Počátky-Žirovnice
|
|
51,832
|
Horní Vilímeč
|
|
55,876
|
Jihlávka
|
|
60,740
|
Horní Ves
|
|
|
von Tábor (vorm. Böhmisch-Mährische Transversalbahn)
|
|
63,327
|
Horní Cerekev
|
|
64,400
|
Horní Cerekev město (geplant)
|
|
66,180
|
Švábov
|
|
|
Jihlava
|
|
69,704
|
Batelov
|
|
74,038
|
Výh. Spělov
|
|
75,640
|
Dolní Cerekev
|
|
|
Jihlava
|
|
|
Jihlava
|
|
78,111
|
Kostelec u Jihlavy
|
|
|
nach Telč (–Slavonice) (vorm. LB Wolframs–Teltsch)
|
|
82,000
|
Dvorce
|
|
|
Jihlava
|
|
85,052
|
Rantířov
|
|
89,546
|
Jihlava-Staré Hory
|
|
|
Silnice I/38
|
|
91,123
|
Jihlava město
|
|
|
Jihlava
|
|
|
von (Wien–) Znojmo (vorm. ÖNWB)
|
|
92,903
|
Jihlava
|
|
|
nach Nymburk (–Děčín-Prostřední Žleb) (vorm. ÖNWB)
|
|
Die Bahnstrecke Veselí nad Lužnicí–Jihlava ist eine eingleisige Hauptbahn („celostátní dráha“) in Tschechien, die ursprünglich vom österreichischen Staat als Teil der Böhmisch-Mährischen Transversalbahn erbaut und betrieben wurde.[2] Sie verläuft von Veselí nad Lužnicí über Jindřichův Hradec (Neuhaus) und Horní Cerekev nach Jihlava (Iglau). Die Strecke wurde am 3. November 1887 eröffnet.[3]
Literatur
- Ignaz Konta: Geschichte der Eisenbahnen Oesterreichs vom Jahre 1867 bis zur Gegenwart. In: Geschichte der Eisenbahnen der Oesterreichisch-Ungarischen Monarchie. Band 1.2. Karl Prochaska, Wien / Teschen / Leipzig 1898, S. 1–426 (archive.org).
Weblinks
Einzelnachweise
- ↑ Zdeněk Hudec u. a.: Atlas drah České republiky 2006–2007, 2. Auflage; Verlag Pavel Malkus, Praha, 2006, ISBN 80-87047-00-1
- ↑ I. Konta: 1898, S. 341
- ↑ I. Konta: 1898, S. 343