příslušník

příslušník (Tschechisch)

Substantiv, m

Singular Plural
Nominativ příslušník příslušníci
Genitiv příslušníka příslušníků
Dativ příslušníkovi
příslušníku		 příslušníkům
Akkusativ příslušníka příslušníky
Vokativ příslušníku příslušníci
Lokativ příslušníkovi
příslušníku		 příslušnících
Instrumental příslušníkem příslušníky

Worttrennung:

pří·sluš·ník

Aussprache:

IPA: [ˈpriːslʊʃɲiːk]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die zu einer bestimmten Gruppe gehört; Angehöriger

Synonyme:

[1] člen

Beispiele:

[1] Početní příslušníci elity starého režimu byli zatčeni.
Zahlreiche Angehörige der Elite des alten Regimes wurden festgenommen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] rodinný příslušník — Familienangehöriger, státní příslušník — Staatsangehöriger

Wortfamilie:

příslušenství, příslušný

Übersetzungen

 [1] Person, die zu einer bestimmten Gruppe gehört; Angehöriger
Referenzen und weiterführende Informationen:
[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „příslušník“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „příslušník“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „příslušník“
Dieser Artikel wurde von Wiktionary herausgegeben. Der Text ist unter Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 verfügbar, sofern nicht anders angegeben. Für die Mediendateien können zusätzliche Bedingungen gelten.